 terén |
| 1: část zemního povrchu (pevniny) tvořená terénním reliéfem, pokrytým objekty, jako např. porostem, vodstvem, komunikacemi, stavbami, technickými zařízeními 2: část topografických hmot vztažených k lokálnímu horizontu daného bodu na povrchu Země |
Obory:
mapování
Zdroje, odkazy:
- ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii (1989)