elektrografické kopírování, elektrografie

reprografická technika, která pro vytvoření obrazu využívá vlastnosti elektrostaticky nabitých polovodičů, které dopadem světla ztrácejí elektrický náboj; k vyvolání obrazu se používá opačně elektrostaticky nabitý prášek (toner), který se zachytí na neosvětlených místech polovodivé vrstvy; ten se pak fixuje na polovodivé vrstvě teplem (u přímé elektrografie) nebo se přenese z polovodivé vrstvy na papír a na něm fixuje teplem (u nepřímé elektrografie, zvané též xerografie)