plánování snímkového letu |
proces určující základní technické parametry pro realizaci leteckého měřického snímkování zadané územní lokality. Zahrnuje dráhy letu (zpravidla přímočaré), definované souřadnicemi začátku a konce snímkování každé řady v použitém referenčním souřadnicovém systému a zobrazené na topografické mapě vhodného měřítka, jejich absolutní (nadmořskou) výšku, vzdálenost sousedních expozic (délku vzdušné základny b), vzdálenost sousedních řad (a), a z nich vyplývající hodnoty podélného překrytu sousedních snímků (digitálních obrazových záznamů) v téže řadě (p %) a mezi sousedními řadami (q %). Dále se definují parametry snímacího systému (nyní již výhradně digitálního), a to: ohnisková vzdálenost kamery (f), rozměr pixelu digitálního senzoru v jeho rovině, z něhož a relativní výšky letu v místě expozice obrazového záznamu se určí zpravidla požadovaný rozměr pixelu v zobrazovací rovině nebo průměrné měřítko pořízených leteckých měřických snímků |
Obory:
fotogrammetrie a DPZ
Zdroje, odkazy:
- Terminologická komise ČÚZK